3 v 1: Tři příběhy ukryté v jednom společném znaku
Při tvorbě návrhu komunálních symbolů (znaku a vlajky) vycházel pan heraldik především z hlavních historických (toponomastických a patrociniálních) reálií, včetně konkrétního přání a výběru obce, respektive jednotlivých znaků tří výše jmenovaných částí. I proto je štít ve tvaru malého státního znaku České republiky, heroldsky tzv. vidlicovitě dělený na tři pole - zelené, stříbrné (tj. bílé) a červené, respektive stříbrno-červeně polcený se zkráceným zeleným klínem.
Razítka vyhotovené pro jednotlivé části obce - Stříbřec, Mníšek a Libořezy.
Obecná figura stříbrně (tj. bíle) lemované modré hvězdy je inspirovaná atributem svatozáří sv. Jana Nepomuckého, patrona stříbřeckého kostela a představuje tzv. mluvící znamení obce (ve smyslu známé latinské sentence „nomen omen = jméno znamení“). Neboť „stříbro“ (tj. bílá) znamená Stříbřec, podle „stříbření“ odrazu světla od modré hladiny zdejších četných jihočeských rybníků. Modrá je barvou nejen vody, ale i dobrého a čistého povětří. Základní heraldickou hvězdou, kdy není třeba počet hrotů uvádět, je právě hvězda šestihrotá (šesticípá), v blasonu se musí zmínit pouze vyšší nebo nižší počet hrotů hvězdy než je šest. Obecná figura černé mnišské kápě se zlatou (tj. žlutou) podšívkou ve stříbrném (tj. bílém) poli je dalším tzv. mluvícím znamením, neboť jasně evokuje část obce Mníšek (tj. „malý mnich“). Obecná figura stříbrné (tj. bílé) dřevorubecké pily se zlatými (tj. žlutými) rukojeťmi v červeném poli představuje třetí tzv. mluvící znamení části obce Libořezy (tj. narážku na „řezání“).
Blason (tj. odborný heraldický slovní popis):
Ve stříbrno-červeně polceném štítě se zeleným zkráceným klínem se stříbrně lemovanou modrou hvězdou, vpravo černá mnišská kápě se zlatou podšívkou, vlevo šikmo položená stříbrná dřevorubecká pila se zlatými rukojeťmi.
Vyšívaná vlajka (prapor) obce Stříbřec.
Návrh tzv. heraldické obecní vlajky (na stožár vztyčované), nebo praporu (pevně spojovaného s žerdí), opakuje všechny výše popsaná pole, tinktury a figury, jejich převedením ze svislého štítu znaku do vodorovně obdélníkového listu vlajky (praporu) o stranovém poměru šířky k délce 2:3 (daném státní vlajkou České republiky). Přičemž zelený žerďový klín dosahuje do poloviny délky vlajkového listu, tak jako u státní vlajky České republiky. Výhodou takové heraldické vlajky je její nezaměnitelnost, právě díky figurální shodě se znakem, takže je dobře identifikovatelná a poznatelná i laikem. Základní vexilologickou hvězdou, kdy není třeba počet cípů uvádět, je však hvězda pěticípá, vyšší nebo nižší počet cípů se proto musí hlásit. V případě popisu vlajky (praporu) se také, na rozdíl od blasonu znaku, nikdy nemluví o stříbrné a zlaté tinktuře kovu, tak jako na hmotově pevném štítě, ale vždy bílé a žluté barvě (vlající) tkaniny a tak se i vyrábí.
Slavnostní sametová vlajka České republiky a obce Stříbřec.
Jednotlivé tři části obce se již dříve rozhodly přijmout vlastní heraldické znaky, vedle ze zákona uděleného společného komunálního znaku a vlajky. Ostatně klíčové, tzv. mluvící, figury z těchto tří štítů znaků (tří vsí) se proto opakují ve třech polích obecního znaku.
Od roku 2016 tak Mníšek (část obce Stříbřec) užívá znak, který vychází z legendy o zdejším mnichovi (poustevníkovi), existence středověké tvrze, okolních rybníků a příslušnosti k panství mocného rozrodu jihočeských Vítkovců (konkrétně pánů ze Stráže, erbu modré růže). Po menší nutné heraldické korekci původní kresby tohoto znaku je jeho blason (popis) následující:
V modrém štítě na zeleno-modře vlnkovitě děleném trávníku stříbrná zřícenina s černými okny, provázená vpravo nahoře zlatým štítkem s modrou růží se zlatým semeníkem. Před ní stojící, vlevo hledící a pravou zdviženou rukou žehnající mnich s křížem u opasku, opírající se levou pozdviženou rukou o hůl zakončenou křížem, vše přirozené barvy.
V roce 2018 přijaly svůj znak i Libořezy (část obce Stříbřec). Dřevorubecká pila je již zmíněným mluvícím znamením a připomíná někdejší profesi zdejších obyvatel. Kříž s trnovou korunou je symbolem zdejší kaple Ukřižování a lipová snítka národním odznakem. Znak proto odpovídá tomuto blasonu (popisu):
V červeném štítě šikmo položená stříbrná dřevorubecká pila se zlatými rukojeťmi, provázená nahoře zlatým latinským křížem, přeloženým černou trnovou korunou, dole šikmo vztyčeným lipovým listem s plodenstvím.
Samotný Stříbřec si pak vybral znak, ve kterém je kromě výše uvedených pěti stříbrných svatojánských hvězd i symbolika četné okolní zeleně (lesů, luk a polí venkovské krajiny) a vody i rybníkářství (prostřednictvím zelené a modré barvy, vlnitého dělení štítu a kapra). Slovy blasonu (popisu):
V zeleno-modře sníženým vlnitým břevnem děleném štítě nahoře pět (2, 2, 1) hvězd do kruhu, dole kapr, vše stříbrné.
V jednotlivých částech obce by se tak měly používat vedle sebe oba znaky (společný a části). Na obecním úřadě pak vedle sebe státní znak a společný znak obce. Vlajka je pro celou obec i její tři části shodná a mohou ji užívat, na rozdíl od znaků, všichni obyvatelé.
